Rudé moře

Mezi Arabským poloostrovem a Afrikou se na ploše asi 438 000 km² rozkládá Rudé moře, které je jedním z nejoblíbenějších cílů evropských potápěčů. Je totiž nejseverněji položeným tropickým korálovým mořem, které navíc od Evropy není příliš vzdáleno. Láká tak na bohatý pestrobarevný podmořský život a nabízí nezapomenutelné ponory.

Články o Rudém moři a okolních lokalitách na našich stránkách:

Safaga - nedotčený potápěčský ráj 
Chrám královny Hatšeptut - nejposvátnější z posvátných chrámů Egypta 
Hra barev ve Vádí Rúm 
Soma Bay - (ne)jen pro nóbl klienty 
Plavba po Nilu – 12 týdnů na vodě už trávit nemusíte 
Nebezpeční obyvatelé Rudého moře 
Eilat - izraelské Las Vegas
 
Ponorky v Egyptě - suchou nohou v Rudém moři
 
Pohřebiště býků v Sakkáře
 
Ammán – město dětí Ammónových
 
Klášter svaté Kateřiny – po stopách poutníků 
Dvě tváře Hurghady 
Nuweiba – méně známé letovisko na Sinaji
 
Pyramidy v Gíze ohromují i po 5 tisíci letech

O Rudém moři - základní informace

Z geologického hlediska je Rudé moře zatopenou součástí Velké příkopové propadliny, která od sebe odděluje Afriku a Asii. Moře je asi 2200 km dlouhé, až 350 km široké a jeho maximální hloubka činí 3039 metrů.

Je považováno za jakési vnitřní moře Indického oceánu a údajně je jedním z nejčistších a nejteplejších moří na světě. Je to pravděpodobně dáno tím, že jako jediné nemá sladkovodní přítok. Na jihu moře ohraničuje Adenský záliv, na severu jej Suezský průplav spojuje se Středozemním mořem.  Rudé moře je známé vysokou salinitou, tedy obsahem soli ve vodě – v průměru 36 až 38 promile. To je způsobeno několika faktory, jako je minimální množství srážek, omezený přítok sladké vody z řek, větší koncentrace minerálů v mořské vodě a také velký výpar.

Klipka žlutá v Rudém moři
Foto: Klipka žlutá v Rudém moři

O původu názvu Rudého moře pojednává několik teorií, ale nikdo s určitostí neví, která z nich je ta pravá. Podle jedné je pojmenování odvozeno od sinic druhu Trichodesminum erythraeum, které v době rozmnožování získávají červené zbarvení. Díky nim má pak moře v některých oblastech načervenalou barvu. Jiná teorie zase udává, že název Rudé dali moři již staří Egypťané proto, že sousedilo s Rudou zemí – pouští. Někdo zase tvrdí, že rudá barva byla ve starověku synonymem pro jižní světovou stranu, zatímco sever zastupovala barva černá. Tomuto tvrzení by odpovídalo umístění Černého moře na severu a Rudého moře na jihu. Ať tak či onak, převážnou část roku je však moře navzdory svému pojmenování azurově modré.

První informace o Rudém moři získali již starověcí Egypťané, kteří vyslali na průzkum jeho vod dvě velkolepé výpravy. První z nich vyplula již okolo roku 2500 před Kristem a druhá následovala asi o tisíc let později. Obě tyto výpravy měly za cíl doplout do bohaté země Punt, ze které měli do Egypta přivézt velmi ceněné a v té době nedostatkové zboží, jako bylo kadidlo, používané při chrámových obřadech. O tom, kde přesně tajuplná země Punt ležela, se dodnes vedou spory, pro archeology je to velkou záhadou.  V úvahu připadají dvě místa – Somálsko nebo jih Arabského poloostrova.

Ve 4. století před Kristem již využíval vod Rudého moře Alexandr Makedonský, který po něm vysílal své obchodní lodě do Indie, čímž si značně zkracoval cestu. O nějakých 200 let později již zdejší vody brázdily řecké obchodní lodě. V 1. století př. n. l. vyšla jakási první mapa, či publikace popisující důležité přístavy a obchodní trasy Rudého moře. Římané jakožto noví vládci Egypta získali na přelomu letopočtu nadvládu nad mořem. Posílali přes něj své obchodní lodě do Indie, které odtamtud přivážely hedvábí a nejrůznější čínské zboží. Následně se přes Rudé moře začalo z Asie do Evropy převážet exotické koření. Význam této vodní plochy si ve středověku začalo uvědomovat také Portugalsko, které v 15. století ovládlo jemenský přístav Aden, jenž byl jakousi vstupní branou k Rudému moři. Portugalci tak byli prvním evropským národem, který brázdil vody Rudého moře. Svou pozici si však neudrželi dlouho. V 18. století získal nad mořem kontrolu Napoleon Bonaparte, který započal s průzkumem na stavbu Suezského průplavu. Nakonec však byla stavba dokončena až v roce 1869. Díky tomuto průplavu je dnes Rudé moře jednou z nejdůležitějších námořních tras.

Rudé moře je pro potápěče ráj
Foto: Rudé moře je pro potápěče ráj

Světovou proslulost si však Rudé moře udržuje především díky rozsáhlým mělčinám, na kterých rostou korály s bohatým podmořským životem. Ten každoročně láká tisíce profesionálních i amatérských potápěčů a vyznavačů rekreační šnorchlování. Rudé moře ukrývá bohatý a různorodý ekosystém, který tvoří více jak 1200 druhů ryb, z nichž navíc asi 120 je endemických, tzn., že se nevyskytují nikde jinde na světě. Korálové útesy se táhnou v délce cca 2000 kilometrů podél pobřeží. Mnohé z útesů jsou staré až sedm tisíc let a tvoří jej korály typu Acropora a Porites. Kromě stálých obyvatel se v korálových útesech můžete setkat i s řadou dalších mořských živočichů žijících na otevřeném moři. Žije zde například na 40 druhů žraloků.

Korálové útesy se samozřejmě nevyskytují jen u pobřeží, ale řadu jich najdeme také na širém moři. Takové útesy pak bývají mnohem méně poničené, než ty na pobřeží a jsou opravdovým rájem pro potápěče. Pobřežní korálové útesy byly na mnoha místech poznamenány nešetrným zacházením ze strany člověka. Značné škody ve vodách napáchali potápěči a lodě, které je sem přivážely. Korály byly ničeny kotvami a kotevními lany. Dnes je již naštěstí používání kotev zakázáno, stejně tak jako sbírání korálů. Ve vodách Rudého moře není dovoleno se korálů ani dotýkat, krmit ryby nebo sbírat cokoliv ze dna (např. mušle).

Většina nejnavštěvovanějších potápěčských lokalit se nachází u pobřeží Egypta, ale mnohé další najdete také u súdánského, eritrejského či saudsko-arabského pobřeží. Hlavním centrem turistického ruchu a sportovního potápění je egyptské město Hurghada. Jedinečnost zdejšího podmořského světa si egyptská vláda uvědomila v roce 1983, kdy zřídila chráněný Národní park Ras Mohammed situovaný nedaleko vyhlášeného letoviska Sharm El Sheikh. V této unikátní oblasti se pod vodou nachází také potápěčsky nejoblíbenější podmořský vrak s názvem SS Thistlegorm, který byl potopen během druhé světové války v roce 1941. Do tohoto národního parku patří také ostrov Tiran, který chce navštívit snad každý, kdo do této části země zavítá. Národní park se svojí pestrobarevnou flórou a spoustou rozličných druhů fauny uchvátí každého návštěvníka podmořského světa. Dalšími egyptskými podmořskými národními parky jsou Ras Abu Gallum Protectorate či Nabq Protectorate.

Při potápění v Rudém moři je však třeba dávat dobrý pozor na mnohé živočichy. I když naprostá většina ryb a korálů je pro člověka neškodná, existují ve zdejších vodách i život ohrožující druhy. Nebezpečí pokousání hrozí od žraloka tygřího, útesového šedého žraloka či murény. Svými jedovatými ostny vám může způsobit nepříjemnosti perutýn nebo odranec smrtící. Mezi jedovaté ryby se řadí i zástupci z rodu čtverzubců – to jsou ty rybky, které většina z nás zná jako srandovní nafouklé balónky prodávané na tržištích. Nebezpeční jsou také živočichové patřící do bezobratlých. Pozor si dávejte hlavně na měchýřovku portugalskou a barevnou hvězdici známou pod názvem „Trnová koruna“.

Navštivte také naše stránky o Řecku, stránky o Turecku a podívejte se na informace o egyptských destinacích.